Infolek

Spoločnosť STEM/MARK testovala formou osobného podrobného rozhovoru zrozumiteľnosť príbalových letákov. Okrem absolútneho porozumenia informáciám skúmali a porovnávali rozdiely v zrozumiteľnosti príbalových letákov u ktorých bol urobený test zrozumiteľnosti a príbalových letákov bez tohoto testu. Testovanie zadával český SUKL a celé znenie a všetky výsledky môžete nájsť na stránke SUKL v súbore formátu PDF.

Testovanie objektívne potvrdilo subjektívne skúsenosti lekárenských profesionálov ohľadne alibistického vymenovávania nežiadúcich a vedľajších účinkov v príbalových letákoch:

Další zjištění – riziko podrobného rozepisování nežádoucích účinků

• Během rozhovorů jsme opakovaně narazili na situaci, kdy respondenti příliš podrobné informace v kapitole “Možné nežádoucí účinky” komentovali slovy, že by tento přípravek nikdy neužívali, protože je nebezpečný.
• Docházelo tak k situacím, kdy jeden přípravek z testované dvojice generik respondenti považovali za přijatelnou léčebnou možnost a druhý přípravek kategoricky odmítli jako příliš rizikový.
• Příliš podrobné informace ohledně nežádoucích účinků by v reálně situaci mohly pacienty odradit od dodržování léčebného režimu.

Zistenia sú zaujímavé aj z pohľadu bežnej expedičnej praxe a myslím, že niektoré poznatky je možné uplatniť aj v bežnej práci za tárou, aby sa zvýšil compliance pacienta.

Napríklad zistili:

Do nejasných pokynů zařadili respondenti i nadpis “Zvláštní opatrnosti je zapotřebí“ v příbalové informaci Flonidanu. Respondenti si opět nedokázali představit, co si mají pod zvláštní opatrností představit – „Je to nesrozumitelné, mělo by tam být napsáno konkrétně, co to je ta zvláštní opatrnost”.

To znamená, že nie len medicínske odborné výrazy môžu byť problém. Ale aj slovensky znejúci termínus technikus môže mať  pre pacienta neznámy význam.

Tiež ma zaujala dôležitosť toho, aby informácia pre pacienta vôbec obsahovala dôležité informácie:

Nízké skóre u příbalové informace Dilatrend Roche je dáno tím, že v letáku zcela chybí pokyny ohledně postupu při vynechání dávky a respondenti z informací v letáku nedokázali odvodit, zda jim při náhlém přerušení léčby hrozí významné riziko. Někteří z respondentů by proto při špatné snášenlivosti přípravek vysadili i bez předchozí konzultace s lékařem.

Povedal by som, že príbalový leták predsa musí obsahovať pokyny vyplývajúce zo základných farmakodynamických či farmakokinetických vlastností lieku. Ale zdá sa, že tu sú isté rezervy. Ak by som to preniesol do pravidiel pre expedičné minimum: Koľkokrát počas expedície spomenieme takto dôležitý pokyn?

Ohľadne nezrozumiteľných odborných výrazov je alarmujúce zistenie, že ľudia ich jednoducho abstrahovali z pochopenia:

„Nevím, jestli by to člověka mělo zajímat, když to užívá, ale nerozumím tomu.“

Vzniká tak riziko, že pacient nás počúva, ale keďže nerozumie, pustí pre neho dôležitú informáciu jedným uchom dnu a druhým von. V osobnom rozhovore je predsa len výhoda, že pacient má možnosť položiť doplňujúcu otázku. Ale testovanie ukazuje, že sa na to spoliehať nedá.

Poučme sa zo zistení a uplatňujme zizené informácie pri tvorbe podkladov pre vzorové expedičné minimá. Rovnako je toto testovanie poučné pre každodennú poradenskú činnosť. Obzvlášť v roku kampane lekárnickej komory: Rada je najlepší liek.